Kdykoli se mě přátelé a známí ptají, na co se mají v pražských divadlech vypravit, odpovídám stejně: Do Řeznické. Pozvání nejnovější - Ve smyčce Američana Matthewa Lombarda v překladu Jitky Sloupové a v režii Jakuba Nvoty.
Pražskou sklepní scénou už prošli psychoanalytik Freud, génius Einstein, herečka Bernhardtová, režisérka Riefensthalová, ale znamenité a provokativní hry uvádějí i bez takových lákadel. Navštivte v Řeznické cokoli, nezklamou vás. Možná i proto, že její takřka dvorní překladatelka nečeká, až nějaký osvědčený titul slétne z nebe. Hledá je. Potkali jsme se jednou až v sídle asociace kritiků pod Broadwayí v New Yorku.
Nela Boudová bravurně
Na jméno Tallulah Bankheadová už si nevzpomene ani Mirka Spáčilová. Bývala hvězdou stříbrného plátna 20. a 30. let s přesahem ještě i do poválečné éry, než ji doslova pohřbily alkoholové, marihuanové, kokainové a sexuální skandály. Její příznačný výrok: „Kokain není návykový. Vím to, protože jsem ho léta užívala.“
Pro jakýsi céčkový film má Tallu v nahrávacím studiu opravit jedinou smyčku. Větu, kterou přece zvládne levou zadní, není ale schopná ani přečíst, natožpak zapamatovat si ji, trefit postsynchron do obrazu, přednést text věrohodně - ale i udržet se aspoň na nohou. Její souboj se střihačem Millerem je úžasnou profesní a generační konfrontací.
Spolehlivou konstantou bývá v Řeznické herecké obsazení. Tallu je bravurním kouskem Nely Boudové. Přesně vyhrává hvězdný sebesarkasmus, pohrdání okolím, jež intelektuálně převyšuje, aniž však dokáže rozpoznat pokračující sebedestrukci, osobnostní rozklad. Vystřihla i poslední zmoudřelé procitnutí pár týdnů před smrtí.
Zase dobrý Filip Cíl
Filip Cíl zazářil už v několika „řeznických“ inscenacích (Útěky, Odvolání). Ve smyčce jako Miller vede válku nejenom s divou, jejíž Blanche DuBois ve Williamsovi jako divák kdysi na jevišti obdivoval, a která se mu jako všem zprotivila, ale také sám se sebou, s potlačovanou orientací, kterou ani v Americe přiznat nebývalo vždy lehké...
Třetím na scéně je zvukový technik Steve. Pro Zdeňka Velena je role nemluvy a skeptického flegmatika, profesionála bez citového angažmá vlastně jen figurkou doplňkovou, neakční. Jako celek je však Ve smyčce hlavně výpovědí o sítích, do kterých vlastním přičiněním upadáme a už nikdy se z nich nevyvlékneme.
Divadlo v Řeznické Praha - Matthew Lombardo: Ve smyčce. Překlad Jitka Sloupová. Režie Jakub Nvota, dramaturgie Yvetta Srbová, kostýmy Tereza Černá, scéna Richard Maška. Premiéra 5. dubna 2019.
Hodnocení 85%