Autorská inscenace uměleckého šéfa Divadla v Řeznické Jiřího Š Hájka vznikla ve spolupráci s dramaturgem Lubošem Sůvou, se zabývá otázkou krize otcovství. Otázkou zasahující všechny vrstvy společnosti, neboť otce, tátu, fotra nebo tatínka má zkrátka každý. Jen si jeho funkcí není každý úplně jistý.

„Vadil jsem ti?“ – „Nevadil!“ – „Nevadil?“ - „Ale teď mi vadíš!

Na zahradní chatku přijíždějí dva synové, aby oslavili narozeniny svého otce. Jejich setkání se ovšem komplikuje a k oslavě nedochází… K zahradní chatce přijíždí syn, který chce se svým bratrem oslavit… Otec čeká na své syny, aby oslavili… Zahradní chatka, otec a synové… Podaří se jim vyřešit tuto zacyklenou situaci? Pochopit, odpustit si, respektovat se? A kudy na to?

„Hnojíš lógrem? Doufám, že to nevylejváš. Když hnojíš lógrem, krásně to rostlinám prospívá.„ – „Nepiju kafe, tati“ – „No jo, no.“

V hořké komedii s originální strukturou o velice aktuálním tématu se má šanci najít úplně každý. V hlavních rolích uvidíte Adriana Jastrabana a Ondřeje Volejníka, kteří jsou v Řeznické dobře zavedení a  také Marka Pospíchala, kterého můžete znát z mnoha filmů a seriálů (např. Krajina ve stínu).

Ohlasy

Jakmile jsem se dostal do 'jazyka' vyprávění a dostatečně se zorientoval, začalo se u mě dít mnoho osobních pocitů. (divák z i-divadlo.cz)

Hlavní devízou inscenace je herecké obsazení, které doplňuje v roli syna Jirky Ondřej Volejník. Dle mého názoru měl nejnáročnější pozici Adrian Jastraban. (Veronika Bednářová, Divadelní noviny)

Cesta k poklidnému posezení u kafe vede přes nekonečný small-talk a opakující se hádky, které může podnítit naprosto cokoli. Postavy se tak jen obtížně vymaňují z cyklu bezvýchodných situací, které přes svůj tíživý podtext neztrácejí komický ráz. (Jiří Landa, Divadelní noviny)