„Lepší ďábel, kterého známe, než strach z toho, co neznáme.“
Existuje vůbec bisexualita? A není to jen lidský alibismus pro neschopnost se rozhodnout? Kolik lidí musí nerozhodný člověk zranit, aby došel ke své představě o spokojenosti a štěstí? A může být vůbec někdy spokojený a šťastný, když neví, co pro něj vlastně štěstí je? Lež jako téma, sobě i lidem, které milujeme.

Širší nominace na Cenu Thálie 2016 za mimořádný jevištní výkon pro Daniela Krejčíka za roli Johna v inscenaci Cock.
Nominace na Ceny divadelní kritiky 2016 – talent roku 2016 pro Daniela Krejčíka.
Daniel Krejčík byl nominován na cenu bePROUD 2017. Ceny bePROUD jsou již mnoho let nejvýznamnějšími cenami v LGBT+ komunitě a cílem
této konkrétní ceny je ocenit člověka nebo autor(k)y projektu, jež v uplynulém roce pozitivně vyobrazil či ztvárnil LGBT+ postavu/postavy či jinak významně zviditelnil LGBT+ témata.

2. místo v kategorii nejlepší mužský herecký výkon za redakci i-divadla a v divácké soutěži získal Daniel Krejčík
5. místo za nejlepší mužský herecký výkon 2016 v anketě i-divadla.

Mike Bartlett se narodil 7. října 1980 v Oxfordu v rodině psychologa, a otec jeho matky byl ministrem. Tudíž zároveň i ve velmi politicky angažovaném prostředí. Tyto vlivy se silně odrážejí a promítají v jeho tvorbě. Ve své vlasti – Velké Británii - již patří mezi úspěšné a uznávané dramatiky a režiséry. Od svých prvotin nachází u publika velkou odezvu, protože dokáže psát o problémech současné společnosti, ale bez ideologizování, mentorování a povrchního levicového kriticismu a módního „postdramatického“ formalismu. Bartlettovy hry nejsou politické traktáty. Nevnucuje divákovy svoje názory, ale nabízí různé úhly pohledu na problémy i konflikty. Motivy a charaktery postav jsou precizně propracovány a zručně vypointované příběhy vedou k zamyšlení, ale nechybí jim nadhled, lehkost, sebeironie i sarkasmus.
Bartlett absolvoval v oboru anglický jazyk a divadelní studia na universitě v Leedsu. Už ve svých pětadvaceti letech se jako dramatik představil na slavné londýnské scéně Old Vic. V projektu jejího studia New Voices pro mladé talenty byla v roce 2005 uvedena jeho hra Comfort, která musela být napsána a inscenována během 24 hodin. O rok později debutoval v dramatickém programu BBC svoji hrou Not Talking (Nemluví), která se zabývala choulostivým tématem šikany v britské armádě v čase 2. světové války. Získal za ni hned dvě ceny: Tiniswood Award (za původní rozhlasovou hru) a Richard Imison Award (za rozhlasový debut). V roce 2007 BBC uvedla Bartlettovu rozhlasovou hru Love Contract, v jevištní verzi s pozměněným názvem Contractions (Smluvní vztahy) ji mohli diváci vidět za necelý rok poté na jevišti progresivní scény Old Royal Court Theatre. Pro RCT napsal již předtím hru My Child (Moje dítě) a v roce 2009 Cock (Pták), za kterou v roce 2010 obdržel nejprestižnější britskou cenu Laurence Olivier Award. V témže roce napsal pro londýnské Národní divadlo další hru Earthquakes in London (Zemětřesení v Londýně) – monumentální fresku o životě současné společnosti. Z dalších her jmenujme Bull (Býk) a nebo jeho adaptaci a režii Euripidovy Medey. Se svojí poslední hrou pro Národní divadlo King Charles III. (Král Karel III.) zopakoval v roce 2015 svůj autorský triumf a byl opět oceněn Laurence Olivier Award.
Ze scénáristické práce stojí za zmínku dvěma cenami National Television Award ověnčené televizní drama pro BBC One Doctor Foster a nejnovější seriál Press o politické korupci v novinářském prostředí.