Ve smyčce
Matthew Lombardo
Dramatický text Looped napsal mladý, velmi talentovaný americký autor, režisér a vycházející hvězda současného amerického divadla, Matthew Lombardo na základě skutečné události. Inspiroval se autentickým studiovým zvukovým záznamem z léta roku 1965.
Stárnoucí hvězda londýnského West Endu (britský ekvivalent Broadwaye v New Yorku) i Paramount Pictures v USA 20. a 30. let minulého století, ale v té době již téměř zapomenutá americká herečka Tallulah Bankhead (31. 1. 1902 - 12. 12. 1968), proslulá svým nenapodobitelným chraplavým hlasem a zdrcujícím sarkasmem, libertinka a ikona nezávislých žen 20. století, představitelka bouřliváctví a svobodomyslnosti, ale známá také destruktivními alkoholovými, drogovými a sexuálními eskapádami, měla dokončit jednořádkovou repliku ke svému poslednímu filmu „Fanatic“. Dorazila ovšem do filmového studia v Los Angeles v takovém stavu (namol – looped), že osm hodin nahrávání této pětiminutové frekvence (smyčka - the loop) připomíná, za asistence mistra zvuku Dannyho Millera a zvukaře Steva, kteří jsou z toho, co se odehrává ve studiu takzvaně „na mašli“ (the loop), zběsilou jízdu na bizarní vykloubené horské dráze.

Hra je skvělou hereckou příležitostí pro všechny tři aktéry a dotýká se nenásilně i tématiky sexuální orientace a životních hodnot. Je napsána velmi břitkým sarkasmem a drtícími dialogy i tempem, neotřelou formou i strukturou s nečekaným závěrem. Její premiéra v roce 2010 slavila obrovský úspěch na Broadwayi v divadle Lyceum a Valerie Harper, která „Tallu“ ztvárnila, byla za tuto roli nominována na cenu Tony Award.

 
překlad
Jitka Sloupová
 
režie
Jakub Nvota
 
dramaturgie
Yvetta Srbová
 
hrají
 
délka představení:
1 hodina 30 minut
česká premiéra:
5. 4. 2019
galerie
   
Scott a Hem
Mark St. Germain
Ernest Hemingway (1899 – 1961) - americký prozaik, žurnalista a esejista, autor moderního románu a povídky se narodil 21. července 1899 v Oak Parku v rodině venkovského lékaře jako druhé ze šesti dětí. Po menších neshodách s matkou odešel Ernest po střední škole
z domova. Začal pracovat jako reportér pro časopis Star v Kansas City. Pro špatný zrak nebyl odveden do války, a tak prostřednictvím Červeného kříže jako řidič ambulance odjel
na italskou frontu. Toužil být v centru válečného dění, a tak v červnu 1918 přestoupil a stal
se správcem polní kantýny určené pro muže z přední linie. Byl zasažen minou a převezli ho do Milána, kde se podrobil několika operacím. Po propuštění byl vyznamenán stříbrnou medailí za statečnost a přidělen k italské pěchotě, kde sloužil až do konce války. Z armády byl propuštěn 4. ledna 1919 a Ernest Hemingway se vrátil do Ameriky, kde opět nastoupil do časopisu Star. V roce 1920 se oženil s Halley Richardsonovou, s níž měl dva syny. Jako zahraniční zpravodaj se s rodinou odstěhoval do Paříže. Zde se začal plně věnovat své tvorbě. Manželství skončilo rozchodem. Druhou ženou se stala Pauline Pfeifferová, s níž měl další dva syny. Rodina se odstěhovala na Floridu, ale po tragické události se vrátil do Evropy,
do Španělska, které ho doslova nadchlo. Z jara 1932 odjel na Kubu, kde napsal velmi zdařilá díla. V roce 1933 podnikl výpravu do Afriky. Po Africe se vrátil do Španělska, kde až do roku 1938 působil jako zahraniční korespondent. 2. světovou válku trávil převážně na Kubě.
V roce 1944 působil v Londýně jako autor reportáží z fronty v Normandii. Zde poznal taky svou novou ženu Mary Welshovou.
Hemingway trpěl depresemi, které ho spolu se zdravotními obtížemi dohnaly 2. července 1961 k sebevraždě.

Francis Scott Key Fitzgerald, většinou psaný F. Scott Fitzgerald (1896 -1940) byl americký spisovatel a scenárista, často označovaný za autora tzv. jazzového věku. Dnes je celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů 20. století. Byl také jedním z nejvýraznějších představitelů ztracené generace. Za svého života dokončil čtyři romány:
Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc. Pátý, nedokončený román Poslední magnát byl vydán posmrtně. Jeho díla byla mnohokrát zfilmována. Něžná je noc roku 1962, Krásní a prokletí roku 1922 a 2010, Velký Gatsby dokonce pětkrát, roku 1926, 1949, 1974, 2000 a 2013. Fitzgeraldův život byl roku 1959 vykreslen v dramatu Beloved Infidel.Pocházel z rodiny irských přistěhovalců, což se promítlo i do jeho tvorby. Studoval v New Jersey a Princetonu. Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace proti pokrytectví dospělých. Oženil se se Zeldou Sayrovou (později trpěla schizofrenií), která byla minimálně výstřední a se kterou vedl velice zajímavý život. Protože jeho život stál výrazně více, než vydělal, začal psát krátké příspěvky do SATURDAY EVENING POST. V roce 1937 pro velké zadlužení nejen u přátel, ale i u nervového sanatoria, přijal Fitzgerald práci hollywoodského scenáristy. V pouhých čtyřiačtyřiceti letech se tento mluvčí celé jedné generace upil smrti. Zelda ho, většinou pod psychiatrickým dohledem, přežila o osm let. Teprve jako pacientka našla odvahu, aby napsala svůj vlastní román „Save me the Waltz“.

Mark St Germain je velmi uznávaný a mnohokrát oceněný americký prozaik (Outer Critics Circle Award Off Brodway), dramatik, filmový a televizní scénárista. Ve svém díle
se nechává inspirovat literaturou faktu a soustředí se především na historické události a osobnosti. Vytváří jakési historické fikce a setkání postav, které v imaginárních strhujících dialozích s prvky dokumentárního dramatu vystaví detailní fresku své doby a všech konotací i souvislostí. V jeho dramatických textech ovšem nechybí sarkastický a suchý humor, nelítostná kritika i palčivé otázky s vykřičníky.
délka představení:
nespecifikována
premiéra:
14. 6. 2019
Věčná milenka Alma Mahlerová
Marc Delaruelle
„Velká vdova“ (Thomas Mann) - Alma Mahlerová (1879 – 1964), také přezdívaná „Siréna s modrýma očima“, byla na přelomu 19. a 20. století považována za jednu z nejpřitažlivějších a nejkrásnějších žen Vídně. Jako dcera známého vídeňského krajináře Emila Jakoba Schindlera žila odmalička v uměleckém prostředí, a proto snad touto kultivací byla nadána jedinečným instinktem rozpoznat rodící se geniální umělce. Stala se jejich Múzou a ovládala je nejen svou krásou, ale i železnou vůlí, inspirovala je, ale i nemilosrdně nutila k tvůrčí práci. Sama studovala hudební kompozici a toužila se stát skladatelkou. Byla slavnou ženou slavných mužů – skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, architekta a zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse, spisovatele Franze Werfela, a milenkou a múzou mnoha dalších – malíře Gustava Klimta, skladatele Alexandra von Zemlinského a malíře Oskara Kokoschky, se kterým prožila asi nejbouřlivější a nejintenzivnější vztah, díky němuž se její tvář objevuje ve všech světových muzeích a galeriích. Žila nejen ve Vídni, Berlíně a Benátkách, ale také ve Spojených státech, v Beverly Hills a nakonec v New Yorku. Svůj dlouhý život věnovala zčásti péči o své velké muže, zčásti snaze o zachování jejich památky, především jej ale zasvětila vytváření vlastní legendy - milující oddané ženy, která svůj hudební talent položila na oltář manželství s Gustavem Mahlerem. V historických pramenech však najdeme i fakta, která lehce demytizují obraz Almy Mahlerové a odkrývají i její temné stránky. Náchylnost k nestřídmému požívání alkoholu a podivné sklony k antisemitizmu, přesto, že byla dvakrát provdána za muže židovského původu a sama byla nucena po nástupu nacismu opustit Rakousko a žít v americkém exilu. Vedla život plný vzrušení, vášně, ctižádostivosti na výsluní slávy velkých umělců. Děj naší hry, „hry se slovy a emocemi se všemi příchutěmi“, se odehrává v roce 1960 v New Yorku, při schůzce nakladatele a Almy číslo 1., která se na sklonku života rozhodne sepsat paměti a uvést tak v život všechny své slavné, již mrtvé manžele i milence, které postupně před námi defilují ztělesněni nakladatelem. Další velmi důležitou rolí je mladá Alma číslo 2., která je jakýmsi alter egem a vzpomínkami. Tato divadelní hra plna vtipu, ale i hloubky, měla světovou premiéru v lednu 2017 v Théatre du Petit - Montparnasse v Paříži. Pro nás je to velká příležitost přiblížit současnou francouzskou dramatiku, kterou jsme trochu opomíjeli a chceme se ji také v nejbližších sezónách věnovat, a výjimečnou ženu s výjimečným osudem a životem, jejíž výročí 140 let od narození v roce 2019 připomeneme.
Marc Delaruelle je velmi talentovaný a již uznávaný francouzský dramatik a režisér. Mimo jiné také spoluzakladatel a organizátor festivalu Festival des Ecritures, který ve scénických čteních prezentuje nové dramatické texty.
délka představení:
nespecifikována
česká premiéra:
8. 11. 2019
galerie